V roce 1895 uzav�el v Praze ing. Josef Ur�idil (* 7. ledna 1854 �ip�n, okres Plze�-sever), �elezni�n� ��edn�k a technick� vyn�lezce, s�atek s vdovou �idovsk�ho p�vodu Elise Metzelesovou (* 1854 Praha; provdan� Steinitzov�), kter� si z prvn�ho man�elstv� p�ivedla ji� sedm d�t�. Jejich jedin� spole�n� syn Johannes se narodil 3. �nora 1896 v p�t hodin r�no v p��zemn�m byt� v Krakovsk� ulici �. 30/3 (Praha II) a p�i jeho porodu asistoval l�ka� a b�sn�k Hugo Salus (1866 – 1929); pok�t�n byl jako Johann Nepomuk Josef Adolf v nedalek�m kostele sv. �t�p�na. Maminka poch�zela z kupeck� rodiny a m�la obchod se st�i�n�m zbo��m. D�de�ek z otcovy strany Johann Nepomuk byl venkovsk�m u�itelem a nakonec p�sobil jako vrchn� u�itel v Boru u Tachova, napsal u�ebnice po�t�, vlastiv�dy a mluvnice, hr�l na varhany a na housle; prad�de�ek Joseph byl roln�kem v Hol��ov� a prad�de�ek Wenzel Heinl, otec jeho babi�ky Barbary, byl chirurg a pracoval jako l�ka� a porodn�k v Bezdru�ic�ch.
7. ledna 1900, je�t� ne� byly Johannesovi �ty�i roky, zem�ela jeho matka.
V roce 1901 se s otcem a nevlastn�mi sourozenci p�est�hovali na Kr�lovsk� Vinohrady, Lu�ick� ulice �. 3.
Zaps�n na n�meckou obecnou �kolu na Vinohradech; st�hov�n� do Balb�novy ulice �. 6.
29. kv�tna 1904 se otec podruh� o�enil, vzal si nymburskou �e�ku Marii Mostbeckovou (* 1864 Nymburk); rodina bydlela v Praze na �i�kov�, Husova ulice �. 32; Johannes nav�t�voval obecnou �kolu na �i�kov�.
Zaps�n na novom�stsk� n�meck� st�tn� gymn�zium, Na P��kop� �. 16.
St�hov�n� na �i�kov, Orebitsk� ulice �. 13.
St�hov�n� do Havl��kovy ulice �. 33, �i�kov (dnes �eho�ova).
Urzidil za�al publikovat v denn�m tisku a �asopisech, prvn� ver�e uve�ejnil pod pseudonymem Hans Elmar v Prager Tagblattu, Nr. 2 (12.1.1913) a Nr. 32 (17.8.1913).
Maturita na gymn�ziu.
Na podzim za��tek studia na filozofick� fakult� pra�sk� n�meck� univerzity – zapsal si germanistiku, slavistiku a d�jiny um�n�.
V tomto obdob� se stal �lenem liter�rn� spole�nosti, kter� se sch�zela v kav�rn� Arco (F. Kafka, M. Brod, F. Werfel, E. E. Kisch, O. Baum, F. Weltsch, E. Weiß, K. Brand ad.).
V letech 1915 – 17 se sezn�mil s mal��i V�clavem �p�lou a Vlastislavem Hofmanem, jejich prost�ednictv�m pak s Rudolfem Kremli�kou, a nav�t�voval je v jejich ateli�rech.
Vojensk� slu�ba v c. k. rakousk� arm�d�: na podzim 1916 narukoval do Rumburku, od roku 1917 slou�il u z�sobovac�ho �tvaru ve skladi�ti v Praze-Hole�ovic�ch; zde se sezn�mil s nakladatelem Jaroslavem Topi�em.
V t� dob� ji� mohl op�t pokra�ovat ve studiu, st�kal se s Werfelem, Kafkou, Brodem a Baumem. 17. b�ezna 1917 zem�el v Praze na souchotiny Karl Brand.
Koncem roku 1917 p�ipravoval spolu s brn�nsk�m vydavatelem Leo Reissem koncepci nov�ho liter�rn�ho m�s��n�ku Der Mensch.
Urzidil spolurediguje brn�nsk� m�s��n�k Der Mensch (vydavatel Leo Reiss) a publikuje zde mj. sv� p�eklady z d�la Otokara B�eziny. Spolupracuje s redakc� Prager Tagblatt a p�edn�mi expresionistick�mi �asopisy: Der Anbruch (V�de�), Die Aktion (Berl�n), Der Friede (V�de�) a dal��mi.
30. b�ezna byla zah�jena prvn� v�stava skupiny Tvrdo��jn� ve Weinertov� galerii; n�kdy v dob� kr�tce po skon�en� t�to v�stavy nav�t�vil Urzidil v doprovodu Jaroslava Topi�e poprv� mal��e Jana Zrzav�ho v jeho byt� ve �porkov� ulici �. 320/10.
Od �ervna t. r. po��tek v�n� zn�mosti s Gertrudou Thiebergerovou (* 20. �ervence 1898 Gol��v Jen�kov).
V ��jnu kon�� vojenskou slu�bu.
V Die Aktion vy�la jeho sta� o v�stav� Tvrdo��jn�ch Junge tschechische Kunst.
Ukon�il sv� studia na univerzit� a od 15. listopadu za�al pracovat jako p�ekladatel na tehdej��m ��adu zmocn�nce N�meck� ���e v Praze.
Vych�z� jeho prvn� b�snick� sb�rka – Sturz der Verdammten (Verlag Kurt Wolff, Leipzig 1919).
Od tohoto roku se Urzidil stal ��edn�kem n�meck�ho vyslanectv� v Praze, pracoval jako referent pro tiskov� z�le�itosti (Pressereferent der Deutschen Gesandtschaft).
1920 – 22 spolupracoval s �asopisem Die Dichtung, vyd�van�m Wolfem Przygodem a nakladatelstv�m Gustava Kiepenheuera.
V l�t� cesta na Slovensko a Podkarpatskou Rus (Brno, Bratislava, Ko�ice, U�horod, Vysok� Tatry – �trbsk� pleso).
V prosinci Urzidil Zrzav�mu pomohl p�i sestavov�n� dopisu pro Paula Kleea – pozv�n� k ��asti na prvn� spole�nou pov�le�nou v�stavu �esk�ch a n�meck�ch um�lc� a 17. prosince pak dopis P. Kleeovi osobn� odeslal.
V prosinci vy�la v revui Veraikon Urzidilova studie Jan Zrzav�. Pokus analyse jeho d�la (p�eklad Emil Pacovsk�).
Za��tkem ledna Urzidil p�evzal po�tovn� z�silku s 10 kresbami Paula Kleea pro III. v�stavu Tvrdo��jn�ch.
23. ledna v�noval Zrzav�mu strojopis sv�ch �ty� b�sn� v �esk�m p�ekladu Alfreda Fuchse.
Cesta do Berl�na: st�v� se korespondentem Berliner B�rsen-Courieru; se Zrzav�m u nakladatele Gustava Kiepenheuera v souvislosti s jeho ilustracemi ke knize Francis Jammes: Clara d'Ell�beuse (v souvislosti s hospod��skou kriz� se vyd�n� knihy v N�mecku nakonec neuskute�nilo).
Na podzim 1921 vych�z� se zpo�d�n�m kniha – Karl Brand, Das Verm�chtnis eines Jünglings (Ed. Strache Verlag, Wien–Prag–Leipzig, 1920), kterou p�ipravil k vyd�n� ji� v minul�m roce – �ekalo se na p�edmluvu Franze Werfela.
V prosinci byl Urzidil jmenov�n tiskov�m radou n�meck�ho vyslanectv� v Praze (Pressebeirat der Deutschen Gesandtschaft), kter�m pak z�stane a� do roku 1933.
Na p�elomu roku op�t pobyt v Berl�n�, mj. n�v�t�va u G. Kiepenheuera.
4. ledna p�ed��tal ze sv�ho d�la u nakladatele Ernsta Rowohlta v Berl�n�.
V ned�li 4. dubna uzav�el na Starom�stsk� radnici v Praze s�atek s lyri�kou Gertrudou Thiebergerovou, dcerou pra�sk�ho rab�na prof. dr. Karla Thiebergera a sestrou spisovatele a n�bo�ensk�ho filosofa dr. Friedricha Thiebergera. Ofici�ln�mi sv�dky na svatb� byli Jan Zrzav� a lega�n� sekret�� n�meck�ho vyslanectv� dr. Heinrich Stephany. Man�el� se nast�hovali do Vinohradsk� ulice (dnes Prvn�ho pluku) v Karl�n� (k p� Bauerov�). V dubnu svatebn� cesta do V�maru (mj. Erfurt); v l�t� cesta do It�lie (Ben�tky, Padova, Ferrara, Bologna, Florencie, Verona).
Na ja�e t. r. koupil Urzidil pro sv�ho otce domek v Bezdru�ic�ch u Konstantinov�ch L�zn� �. 118 (dnes Plze�sk� ul.); 24. prosince zde Josef Ur�idil zem�el. Teprve po jeho smrti se Urzidil dozv�d�l, �e m� je�t� jednoho nevlastn�ho sourozence.
V �l�nku pro Berliner B�rsen-Courier referoval o v�stav� Tvrdo��jn�ch a mj. tak� poprv� o d�le Maxima Kopfa.
Stal se �lenem zedn��sk� l�e „Harmonie“.
Nov� adresa: Praha II, Podskalsk� 333 (u p. Ne�et�ila).
3. �ervna zem�el v sanatoriu v Kierlingu u V�dn� Franz Kafka; osm dn� po jeho poh�bu promluvil Urzidil za nejmlad�� b�snickou generaci na smute�n� slavnosti konan� na jeho po�est v pra�sk� Kleine B�hne.
Nov� adresa: Karl�n, Palack�ho �. 75 (d�m Gertrudy Spirkov�), (dnes K�i��kova).
V l�t�: cesta podle R�na ji�n�m N�meckem, n�v�t�va u Kiepenheuerov�ch v Postupimi; v ��jnu: Pa���, �trasburk, Chartres.
Na vyzv�n� Karla �apka se Urzidil na ja�e 1925 stal �lenem �esk�ho Penklubu.
V l�t� cesta do It�lie (Viareggio).
7. ��jna zah�jil Urzidil v Berl�n� (po ofici�ln�m proslovu vyslance Kamila Krofty) v�stavu Jana Zrzav�ho v galerii Herwartha Waldena Der Sturm, pro kterou napsal �vodn� text do katalagu; zah�jen� se osobn� z��astnil i Zrzav�.
Pra�sk� nakladatelstv� Aventinum vydalo knihu Francise Jammese Kl�ra d'Ell�beuse s reprodukcemi Zrzav�ho p�vodn�ch ilustrac�.
V l�i „Harmonie“ Urzidil dos�hl stupn� „Mistr“.
V zim� pobyt v Bezdru�ic�ch, konec roku tr�v� man�el� v pa���sk�m ateli�ru Jana Zrzav�ho.
Urzidilova cesta po Francii – Pa���, Orl�ans, Tours, Poitiers, Angoul�me, Hendaye, Pau, Lourdes, Toulouse, Carcassone, Narbonne, Montpellier, N�mes, Arles, Avignon, Orange, Lyon.
Cesta do It�lie (��m, Sic�lie, Sorrento).
Cesta do Francie (Pa���, Juan Les Pins).
V l�t� za�al Urzidil spolupracovat s revu� Musaion, kterou vyd�val O. �torch-Marien.
Cesta do severn� It�lie a Tyrol (Ben�tky, Padova, Vicenza, Verona, Brixen).
Osobn� sezn�men� s prezidentem Tom�em G. Masarykem a Edvardem Bene�em.
V tomto roce p�ijal Urzidil z pracovn�ch d�vod� n�meck� st�tn� ob�anstv�.
Cesta do Francie – �trasburk, Pa���, Reme� a tak� Breta� (La Baule).
V Berl�n� vy�la jeho druh� b�snick� sb�rka – Die Stimme.
V l�t� pobyt v Gm�ndu.
Prvn� vyd�n� jeho knihy Goethe in B�hmen (Verlag Dr. Hans Epstein, Wien–Leipzig 1932).
12. b�ezna se Urzidil z��astnil slavnostn�ho shrom�d�n�, kter� u p��le�itosti 100. v�ro�� Goethova �mrt� uspo��dala �esk� ��st Karlovy univerzity.
8. kv�tna pronesl projev na slavnostn�m odhalen� pomn�ku J. W. Goetha od Huga Lederera v Teplic�ch a 15. kv�tna p�i odhalen� Goethova pomn�ku od Williho Russe v Mari�nsk�ch L�zn�ch.
Urzidil byl tak� mezi pr�vodci Gerharda Hauptmanna p�i jeho n�v�t�v� Prahy v ��jnu t. r.
S�m v It�lii (Florencie, Perugia, Assisi, Todi, Gubbio, Verona, Vicenza), s Trudou v Zell am See.
Od tohoto roku Urzidilovi s ka�doro�n� pravidelnost� pob�vali v letn�ch m�s�c�ch v Josefodole, ��sti obce Zvonkov� (Gl�ckelberg) na �umav�.
Koncem roku byl Urzidil zbaven ��sti sv�ch pracovn�ch pov��en� na n�meck�m vyslanectv�.
V lednu 1934 dostal Urzidil ofici�ln� v�pov�� a v �noru opustil n�meck� vyslanectv�; v�bec poprv� se tak ocit� bez st�l�ho zam�stn�n�.
Stal se redaktorem l�ov�ho �asopisu Die Drei Ringe a publikuje zde celou �adu sv�ch p��sp�vk�.
L�to tr�vili Urzidilovi v Josefodole; 10. listopadu byla ob�ma ud�lena domovsk� p��slu�nost v obci Zvonkov�.
Po��tek Urzidilovy spolupr�ce s bratislavsk�m �asopisem Forum.
Podnikl p�edn�kovou cestu (Curych, Luzern, Bern, �eneva, Basilej).
V l�t� op�t v Josefodole. Na z�klad� domovsk�ho pr�va ve Zvonkov� z�skal na podzim znovu �s. st�tn� ob�anstv� a 27. listopadu �s. cestovn� pas pro sebe i pro man�elku.
Pracuje na rukopisu Goethe und die b�hmische Welt, p�epracovan� a podstatn� roz���en� podob� knihy Goethe in B�hmen (273 stran), kter� se m�la st�t jeho habilita�n� prac� na univerzit�.
Po��tek p��telstv� s ing. Vladislavem Pajdlou, �editelem nakladatelsk� ��sti Orbisu.
V l�t� pobyt v Josefodole, podnikl dobrodru�nou cestu do Pasova.
V tomto roce zem�ela jeho nevlastn� matka Marie roz. Mostbeckov�.
Vy�ly knihy: Wenceslaus Hollar. Der Kupferstecher des Barock (Verlag Dr. Rolf Passer, Wien–Leipzig) a Zeitgen�ssische Maler der Tschechen – �apek, Filla, Justitz, �p�la, Zrzav� (Forum-Verlag, Bratislava).
Stal se „Stoli�n�m mistrem“ pra�sk� zedn��sk� l�e „Harmonie“.
V l�t� posledn� pobyt v Josefodole.
Vy�el �esk� p�eklad jeho hollarovsk� monografie: V�clav Hollar. Um�lec, vlastenec, sv�toob�an (Orbis, Praha).
Urzidilovi se p�est�hovali na Kr�lovsk� Vinohrady do Fochovy (dnes Vinohradsk�) ulice �. 158, jejich sousedy byli man�el� Josef a Jarmila Matou�ovi.
V l�t� cesta do Vysok�ch Tater.
L�e „Harmonie“ byla sv�m „Stoli�n�m mistrem“ usp�na a do�asn� rozpu�t�na.
V tisk�rn� nakladatelstv� Orbis byla rozmet�na dokon�en� sazba Urzidilova bedekru F�hrer durch die Tschechoslowakische Republik, Orbis-Verlag, Prag 1939.
30. �ervna opustili Urzidilovi no�n�m vlakem Prahu a 1. �ervence (v�jezdn� raz�tko v cestovn�m pasu: Vele��n / Kaplitz) Protektor�t �echy a Morava; p�es It�lii cestovali do Anglie lod� „Christiaan Huygens“: 2. srpna v Southamptonu, n�sledoval Lond�n; o n�kolik t�dn� pozd�ji se usadili v mal� vesni�ce Viney Hill v Gloucestershire.
15. ledna 1941 odjeli Urzidilovi z Viney Hill do Lond�na (prvn� Urzidilovo osobn� setk�n� s b�sn��kou Bryher, kter� velkoryse financovala ji� jejich cestu do Anglie). 30. ledna vypluli z Liverpoolu na palub� lodi „Georgic“ do New Yorku, kde p�ist�li 12. �nora. Od 19. �nora bydleli v podn�jmu u Gertrudy Bolandov� v horn�m poschod� dvougenera�n�ho domku na adrese: 32–51 81st Street, Jackson Heights, L. I., New York.
Po letech se setk�v� s Carlem Zuckmayerem.
1. �ervna p�ijel do New Yorku mal�� Maxim Kopf.
V Lond�n� vy�lo nov� p�epracovan� vyd�n� jeho hollarovsk� monografie v angli�tin�: Hollar. A Czech �migr� in England (Czechoslovak, London). Tvorba J. Zrzav�ho byla nacisty za�azena mezi „zvrhl� um�n�“ a mal�� nesm� vystavovat.
Po��tek Urzidilovy spolupr�ce s Yvanem Gollem a �asopisem Hemispheres (New York).
Pobyt v Tannersville v dom� Fritze Kahna; n�v�t�va u man�el� Gaertnerov�ch v Kanad�.
Dokon�il a vydal knihu o d�tstv� Adalberta Stiftera – Der Trauermantel. Eine Erzaehlung aus Stifters Jugend (Verlag Friedrich Krause, New York), na n�� pracoval je�t� na �umav� a pak i b�hem pobytu ve Viney Hill v Anglii.
V t�chto letech si p�ivyd�l�v� sv�m ko�ed�ln�m �emeslem: v�e knihy a vyr�b� dekorativn� u�itkov� p�edm�ty z k��e. St�k� se op�t se socha�em Bernardem Rederem, s n�m� se sezn�mil v Praze a nyn� �ije v jeho sousedstv�.
16. dubna z�skali Urzidilovi americk� st�tn� ob�anstv�.
V l�t� pob�vali u Maxima Kopfa a Dorothy Thompsonov� na jejich farm� v Twin Farms ve Vermontu, pozd�ji op�t tak� u Fritze Kahna; ve Vermontu se znovu setkali s Carlem Zuckmayerem.
20. z��� obdr�el Urzidil z�silku grafiky od prof. Matou�e, kter� mj. obsahovala kresbu Jana Zrzav�ho: Podobizna Gertrudy Thiebergerov�, 1919.
Leden – na dva a p�l m�s�ce upout�n na l��ko: probl�my se srdcem n�sledkem p�epracov�n�.
Napsal text pro v�stavn� katalog posmrtn� v�stavy Hugo Steinera-Prag v New Yorku.
V kv�tnu pobyt na Twin Farms ve Vermontu; v �ervenci pobyt u man�el� Gaertnerov�ch v Kanad�.
V l�t� u Kopfa ve Vermontu.
6. dubna zem�el ve V�maru Gustav Kiepenheuer; 23. dubna se Urzidil o jeho smrti do�etl v novin�ch a kondolenc� k jeho �mrt� obnovil korespondenci s Noou Kiepenheuerovou, kter� pak pokra�ovala a� do konce jejich �ivota.
29. dubna zem�el v Heidelbergu Oskar Sch�rer, s n�m� si Urzidil od r. 1946 op�t dopisoval.
V l�t� u Kopfa ve Vermontu.
Jan Zrzav� byl zbaven profesury, jeho d�lo bylo prohl�eno za nerealistick� a formalistick� a a� do roku 1955 nevystavoval.
15. b�ezna 1950 se Urzidilovi p�est�hovali do vlastn�ho bytu ve 20. poschod� domovn�ho bloku na Long Islandu, adresa: 83–39 116th Street, Kew Gardens 18, New York, Virginia 7-8066.
N�v�t�va Gertrudiny sestry Nelly u Urzidilov�ch.
V l�t� u Kopfa ve Vermontu.
P�ibli�n� n�kdy v t�to dob� se Urzidilovi p�semn� ozval jeho nevlastn� star�� bratr Alois Ziederer (* 31. ��jna 1878 O�el�n u Tachova – † 9. �ervence 1951 Schlicht), narozen� z neman�elsk�ho vztahu Josefa Ur�idila s Elisabeth Mari� Ziedererovou (* 14. z��� 1855 Mari�nsk� L�zn� – ?). Ziederer se stal zahradn�kem (�erno��n, Liberec, Blatno, Nov� Dv�r, Hartenberg), od r. 1901 pracoval na hartenbersk�m panstv� hrab�te Auersperga v �st� nad Labem, nakonec byl a� do r. 1945 vrchn�m inspektorem a vedouc�m zahradnick�ho ��adu m�sta �st�. V �ervnu roku 1945 ode�el s dcerou do Schlichtu u Ambergu v z�padn�m N�mecku, kde pak i zem�el. Tyto nov� skute�nosti Urzidil pou�il v pov�dce Stief und Halb (1956, �esky Nevlastn�, in: Hry a slzy, Odeon, Praha 1985; E. Ziedererov� se v pov�dce jmenuje Al�b�ta Forstnerov�).
V dubnu Urzidil nastoupil do rakousk�ho odd�len� Voice of America jako „radio script writer“ a „radio information specialist“.
V z��� pob�val ve Vermontu u Kopfa; nav�t�vil Boston, Cambridge, Concord a Salem.
V l�t� se obnovila Urzidilova vz�jemn� korespondence s Hermannem Kasackem.
V srpnu byl Urzidil v r�mci maccarthyovsk�ch �istek propu�t�n z Voice of America.
Z��� – ��jen: 1. Urzidilova cesta do pov�le�n� Evropy – Anglie: Lond�n, Windsor, Stratford, Gloucester, Viney Hill, Bristol, Salisbury, Stonehenge; N�mecko: Frankfurt, Darmstadt, Solingen, Elberfeld, Br�my, Hamburk, Kol�n n. R.; �v�carsko: Curych (setk�n� s Bryher), Basilej, Bern (v�let do hor s Hansresem Jacobim); zp�te�n� let z Lond�na p�es Island a Labrador. Po n�vratu byl znovu p�ijat do Voice of America, ale ji� pouze jako extern� spolupracovn�k („free lance writer“).
V l�t� u Maxima Kopfa a Dorothy Thompsonov� ve Vermontu; pozd�ji v Montrealu u Gaertnerov�ch.
V srpnu op�t u Kopfa ve Vermontu.
V N�mecku poprv� vych�z� jeho pov�dkov� rom�n Die verlorene Geliebte (Langen-M�ller Verlag, M�nchen).
Z��� – ��jen: 2. Urzidilova evropsk� cesta – Anglie, Holandsko, N�mecko, Rakousko, �v�carsko (setk�n� s Hansresem Jacobim, Carlem Zuckmayerem a Bryher). Za rom�n Die verlorene Geliebte obdr�el �v�carskou Cenu Charlese Veillona.
Urzidil byl jmenov�n �lenem korespondentem Adalbert-Stifter-Institut des Landes Ober�sterreich v Linci.
7. �ervence tohoto roku zem�el na Twin Farms ve Vermontu Maxim Kopf; Urzidil zde nav�t�vil p��tel�v hrob.
�ervenec – srpen cesta po Kalifornii (San Francisco, Yosemitee, Sacramento).
T�k� onemocn�n� Gertrudy Urzidilov�, p�i n�m� hrozilo, �e zcela oslepne (�ed� z�kal postupn� na obou o��ch, komplikovan� vrozenou cukrovkou): v z��� se podrobila prvn� �sp�n� operaci, v listopadu 1961 pak druh�.
N�kdy v t�to dob� z�skal Urzidil monografii Dalibora Plichty: Realist der inneren Sicht. Maler Jan Zrzav�, Artia, Praha 1958.
Zm�na adresy: Apartment 6-E, 83–39 116th Street, Richmond Hill 18, New York, Virginia 7-8066.
V prosinci byl Urzidil rakousk�m spolkov�m prezidentem jmenov�n profesorem h. c.
5. z��� – 17. prosince: 3. Urzidilova evropsk� cesta – Izrael, �ecko, Francie, N�mecko a Rakousko (celkem 57 autorsk�ch �ten�, p�edn�ek, rozhovor� a rozhlasov�ch vystoupen� v 35 m�stech). Zvolen �lenem korespondentem Deutsche Akademie f�r Sprache und Dichtung v Darmstadtu.
Vy�lo nov� p�epracovan� a roz���en� vyd�n� jeho knihy Goethe in B�hmen (Artemis-Verlag, Z�rich); Hollarovy �ivotn� osudy zpracoval liter�rn� v pov�dce Das Elefantenblatt (Langen-M�ller Verlag, M�nchen).
P�edn�ky a autorsk� �ten� v New Yorku, Washingtonu a Philadelphii.
Duben – kv�ten: 4. Urzidilova evropsk� cesta – Kol�n n. R., Brusel, Lond�n, V�de�, �eneva, Chamb�ry, Curych, Dublin.
V �ervnu obdr�el prost�ednictv�m Gerharda Trappa po�tou Podobiznu Gertrudy Urzidilov� (1928) od socha�e Karla Vogela, uschov�vanou dosud u prof. J. Matou�e v Praze.
Byla mu ud�lena Velk� rakousk� st�tn� cena a v N�mecku Cena m�sta Kol�na n. R.
22. dubna mu byla v N�mecku ud�lena liter�rn� Cena Andrease Gryphia.
Z��� – listopad: 5. Urzidilova evropsk� cesta – �v�carsko, Rakousko, z�padn� N�mecko, Norsko, Anglie.
V �tvrtletn�ku newyorsk� �eskoslovensk� spole�nosti pro v�dy a um�n� Prom�ny vy�el v dubnu jeho vzpom�nkov� text �ivot s �esk�mi mal��i.
V roce 1967 se stal �estn�m �lenem �eskoslovensk� spole�nosti pro v�dy a um�n� v New Yorku; od konce �ty�ic�t�ch let udr�oval p��telsk� styky s Ferdinandem Peroutkou a Ladislavem Radimsk�m, pozd�ji tak� s Jaroslavem Dr�bkem.
��jen – listopad: 6. Urzidilova evropsk� cesta – z�padn� N�mecko, Rakousko (v ��jnu ve V�dni posledn� osobn� setk�n� s Janem Zrzav�m), �v�carsko, ��m, Lond�n, Madrid.
Vydal vlastn� autobiografii V�terliches aus Prag und Handwerkliches aus New York (Artemis-Verlag, Z�rich).
Konec z���: 7. Urzidilova evropsk� cesta – Hamburk, Br�my, Kol�n n. R. a V�de�, 31. ��jna ��m.
2. listopadu 1970 Johannes Urzidil v ��m� n�hle zem�el na mozkovou mrtvici. P��� ��msk�ho Rakousk�ho kulturn�ho institutu byl pochov�n p�i lev� stran� chr�mu sv. Petra na h�bitov� Campo Santo Teutonico.
6. listopadu se pan� Gertruda vydala sama na zp�te�n� cestu do New Yorku.
12. �ervna 1977 zem�ela v New Yorku Gertruda Urzidilov� (12. ��jna pak v Praze Jan Zrzav�).
Posmrtn� byly vyd�ny knihy pov�dek Die letzte Tombola (Artemis-Verlag, Z�rich 1971), Morgen fahr' ich Heim (Langen-M�ller Verlag, M�nchen 1971) a svazek esej� Bekenntnisse eines Pedanten (Artemis-Verlag, Z�rich-M�nchen 1972).